Obecně se očekává, že předseda amerického Federálního rezervního systému (Fed) Jerome Powell tento týden zvýší úrokové sazby o půl procenta, aby se vyrovnal s nejvyšší mírou inflace za celá desetiletí. Okamurovy komentáře naznačují, že jiné velké centrální banky možná podceňují riziko dalšího zrychlení inflace za hranice jejich komfortní zóny.
„Musí držet prst na pulze ekonomiky a podle potřeby přizpůsobovat svou politiku,“ řekl Okamura, podle něhož by měly hlavní centrální banky jasně komunikovat, pokud jde o zpřísňování své měnové politiky, protože to může tvrdě zasáhnout zranitelné rozvíjející se a rozvojové ekonomiky.
Okamura, který nastoupil do funkce v prosinci po desetiletích působení na japonském ministerstvu financí, v rozhovoru zdůraznil, že nejdůležitější pro globální ekonomiku je v současnosti ukončení války na Ukrajině. Válka má totiž přímý vliv na mnohé další problémy, kterým státy čelí, jako jsou vysoký dluh, zajišťování potravin a inflace.
Znepokojení vyvolává také globální posun směrem k „deglobalizaci“ a repatriaci výrobních center. Je proto třeba si uvědomit, že globalizace přinesla značné ekonomické výhody, zejména rozvojovému světu, ale také snížení nákladů a zvýšení efektivnosti pro všechny země.
Nárůst protekcionismu a také problémy v dodavatelských řetězcích v důsledku války a pandemie nového koronaviru vyvolávají obavy z rozdělení zemí do bloků, což by poškodilo globální prosperitu.
